Glass House Mountains
1. května 2017
1. května 2017
1. května oslavuje Queensland Labour Day dnem pracovního klidu, takže děti v pondělí nešly do školy a mohli jsme si udělat prodloužený víkend (překvapivě, Svátek práce - Labour Day - oslavuje sice každý stát v Austrálii, ovšem každý v jiném termínu: Queenslanďanům se líbí mezinárodní termín 1. května, zatímco New South Wales ho oslavuje 1. října na památku ustanovení 48-hodinového pracovního týdne v roce 1856 a Victoria ho slaví 12. března na památku 8-hodinového pracovního dne z roku 1890)
My jsme Svátek práce oslavili nedělním řáděním v Aquaparku Coolumn a pondělním turistickým výletem na Glass House Mountains.
Glass House Mountains jsou sice i na české poměry nizoučké kopce, ale co jim chybí do výšky, nahrazují geologickou a vizuální zajímavostí. Jsou to čedičové homole zprudka vystupující z roviny - pozůstatky dávných sopek, jejichž lávové komíny ztuhly do ostrých špiček, zatímco okolní vulkanický násyp odstranily miliony let eroze. Název jim dal v roce 1770 nikdo jiný než slavný James Cook, kterému z paluby lodě Endevour plující podél zdejšího pobřeží údajně připomínaly vysoké pece jeho rodného Yorkshiru (James Cook měl nepochybně bujnou představiviost, nebo byl skvělý markeťák, protože už jen název Glass House Mountains nás celé měsíce sváděl k návštěvě tohoto geologického zázraku). Nejvyšším kopcem je Mount Beerwah s 556 metry a nejvíce uhrančivým kopcem je Mount Coonowrin, jehož ostrá jehla vystupující z roviny nás fascinovala na první pohled. Mount Beerwah také láká největší počet turistů, kteří se nenechají odradit upozorněním, že výlez na horu je vzhledem k prudkosti svahu a častému padajícímu kamení náročný a nebezpečný. Vzhledem k minimální zkušenosti Australanů s horami pak nepřekvapí, že na Mount Beerwah ročně zahyne několik turistů (v listopadu byly zprávy plné příběhu o páru, jenž na Mt. Beerwah v noci kempoval, když do jejich stanu uhodil blesk, muže zabil a zraněnou ženu až druhý den našli a zachránili zdejší záchranáři ... Davídek s námi poté vedl debatu o tom, že raději než v noci vyděšeně ležet vedle mrtvého manžela by bylo lepší manžela shodit z útesu a zbavit se tak strašící mrtvoly ... sice nás trochu zaskočil, ale alespoň si nemusíme dělat iluze o tom, co by s námi Davídek v případě úrazu udělal.) I počas našeho výletu jsme narazili na tým záchranářů, kteří se právě připravovali na snášení turisty, jenž si podle konverzace zaslechlé z vysílaček zjevně zranil nohu a nedokázal z hory sestoupit.
My jsme na Mt. Beerwah nelezli, udělali jsme tůru kolem Mt. Beerburrum a užili si prosluněný eukalyptový les a vyhlídky na okolní kopce. Do Glass House Mountains ale plánujeme přijet jetě jednou, abychom vylezli na nízký a jednoduchý Mount Ngungun, z něhož jsou údajně nejhezčí výhledy na všechny kopce v okolí.
My jsme Svátek práce oslavili nedělním řáděním v Aquaparku Coolumn a pondělním turistickým výletem na Glass House Mountains.
Glass House Mountains jsou sice i na české poměry nizoučké kopce, ale co jim chybí do výšky, nahrazují geologickou a vizuální zajímavostí. Jsou to čedičové homole zprudka vystupující z roviny - pozůstatky dávných sopek, jejichž lávové komíny ztuhly do ostrých špiček, zatímco okolní vulkanický násyp odstranily miliony let eroze. Název jim dal v roce 1770 nikdo jiný než slavný James Cook, kterému z paluby lodě Endevour plující podél zdejšího pobřeží údajně připomínaly vysoké pece jeho rodného Yorkshiru (James Cook měl nepochybně bujnou představiviost, nebo byl skvělý markeťák, protože už jen název Glass House Mountains nás celé měsíce sváděl k návštěvě tohoto geologického zázraku). Nejvyšším kopcem je Mount Beerwah s 556 metry a nejvíce uhrančivým kopcem je Mount Coonowrin, jehož ostrá jehla vystupující z roviny nás fascinovala na první pohled. Mount Beerwah také láká největší počet turistů, kteří se nenechají odradit upozorněním, že výlez na horu je vzhledem k prudkosti svahu a častému padajícímu kamení náročný a nebezpečný. Vzhledem k minimální zkušenosti Australanů s horami pak nepřekvapí, že na Mount Beerwah ročně zahyne několik turistů (v listopadu byly zprávy plné příběhu o páru, jenž na Mt. Beerwah v noci kempoval, když do jejich stanu uhodil blesk, muže zabil a zraněnou ženu až druhý den našli a zachránili zdejší záchranáři ... Davídek s námi poté vedl debatu o tom, že raději než v noci vyděšeně ležet vedle mrtvého manžela by bylo lepší manžela shodit z útesu a zbavit se tak strašící mrtvoly ... sice nás trochu zaskočil, ale alespoň si nemusíme dělat iluze o tom, co by s námi Davídek v případě úrazu udělal.) I počas našeho výletu jsme narazili na tým záchranářů, kteří se právě připravovali na snášení turisty, jenž si podle konverzace zaslechlé z vysílaček zjevně zranil nohu a nedokázal z hory sestoupit.
My jsme na Mt. Beerwah nelezli, udělali jsme tůru kolem Mt. Beerburrum a užili si prosluněný eukalyptový les a vyhlídky na okolní kopce. Do Glass House Mountains ale plánujeme přijet jetě jednou, abychom vylezli na nízký a jednoduchý Mount Ngungun, z něhož jsou údajně nejhezčí výhledy na všechny kopce v okolí.
