Kondalilla National Park
4. března 2017
4. března 2017
V sobotu jsme s kamarády Veselými vyrazili do hinterlandu, tj. vnitrozemí. Destinace: pozdní snídaně v městečku Montville a následně krátká tůra s plaváním v jezírku pod Kondalilla Falls.
Montville je v podstatě jedna hlavní ulice se spoustou turistických obchůdků a kaváren a má svoje kouzlo. Promenáda turistů si tady, stejně jako my, užívala pomalé tempo hinterlandu, zatímco naše i Veselých děti za chůze směňovali papírové kartičky s pokémonama (a průběžně buď zuřily nebo plakaly podle toho, kdo se zrovna cítil nečestně obehrán o vzácnou kartu s obzvlášť velkou pokémoní sílou). Chvíli jsme se zdrželi v obchůdku s dřevěným zbožím do kuchyně (moc hezky voněl dřevem, prkýnka apod. byla opravdu krásná a hlavně bylo šokující vidět, že ještě vůbec něco v Austrálii nenese nálepku Made in China či Made in v jiné azijské zemi). A pak už jsme s velkým očekáváním vyrazili do národního parku ke Kondalilla Falls.
Procházka byla poměrně krátká, jak už to v australských národních parcích bývá. Sotva za hodinu jsme dorazili k jezírku do něhož čůrkem stékal pramínek vody ze skály a v němž se cachtalo asi pět lidí. Helenka usoudila, že v žádném případě nejde o Kondalilla Falls, neboť jak název napovídá, mělo jít o vodopád a trvala na tom, že musíme pokračovat dál. Ovšem po důkladném kontrole okolí se ukázalo, že dál již žádná cesta nevede a následně i neomylný Google Maps potvrdil, že naše koordináty se shodují s umístěním Kondalilla Falls na digitální mapě. Helenka tedy rezignovala, stejně jako ostatní účastníci výletu se převlékla do plavek a radostně se v jezírku vycachtala.
Sobotní výlet jsme ukončili opět v Montville - ve stylové kavárně-cukrárně-restauraci, ze které jsme pod sebou viděli celý hinterland. Ani trochu se nám odtud nechtělo a víc než dorty a kafe za to mohl zenový klid, který na nás dýchal ze zelených údolí pod námi. Australani sice žádné pořádné hory nemají, ale pohoda a klid v duši, za kterými obvykle jezdíme na hory do Rakouska se tady rozhodně najít dá - stačí zajet do vnitrozemí a užít si překrásný hinterland.
Montville je v podstatě jedna hlavní ulice se spoustou turistických obchůdků a kaváren a má svoje kouzlo. Promenáda turistů si tady, stejně jako my, užívala pomalé tempo hinterlandu, zatímco naše i Veselých děti za chůze směňovali papírové kartičky s pokémonama (a průběžně buď zuřily nebo plakaly podle toho, kdo se zrovna cítil nečestně obehrán o vzácnou kartu s obzvlášť velkou pokémoní sílou). Chvíli jsme se zdrželi v obchůdku s dřevěným zbožím do kuchyně (moc hezky voněl dřevem, prkýnka apod. byla opravdu krásná a hlavně bylo šokující vidět, že ještě vůbec něco v Austrálii nenese nálepku Made in China či Made in v jiné azijské zemi). A pak už jsme s velkým očekáváním vyrazili do národního parku ke Kondalilla Falls.
Procházka byla poměrně krátká, jak už to v australských národních parcích bývá. Sotva za hodinu jsme dorazili k jezírku do něhož čůrkem stékal pramínek vody ze skály a v němž se cachtalo asi pět lidí. Helenka usoudila, že v žádném případě nejde o Kondalilla Falls, neboť jak název napovídá, mělo jít o vodopád a trvala na tom, že musíme pokračovat dál. Ovšem po důkladném kontrole okolí se ukázalo, že dál již žádná cesta nevede a následně i neomylný Google Maps potvrdil, že naše koordináty se shodují s umístěním Kondalilla Falls na digitální mapě. Helenka tedy rezignovala, stejně jako ostatní účastníci výletu se převlékla do plavek a radostně se v jezírku vycachtala.
Sobotní výlet jsme ukončili opět v Montville - ve stylové kavárně-cukrárně-restauraci, ze které jsme pod sebou viděli celý hinterland. Ani trochu se nám odtud nechtělo a víc než dorty a kafe za to mohl zenový klid, který na nás dýchal ze zelených údolí pod námi. Australani sice žádné pořádné hory nemají, ale pohoda a klid v duši, za kterými obvykle jezdíme na hory do Rakouska se tady rozhodně najít dá - stačí zajet do vnitrozemí a užít si překrásný hinterland.
